Časté dotazy

Přehled Vašich nejčastějších dotazů

Naše společnost Dřevostavbybidlo s.r.o. klade důraz na kvalitu a zdravotní nezávadnost používaných materiálů, které jsou doloženy příslušnými certifikáty a splňujeme tuzemské normy i přísné normy stanovené Evropskou unií.

  • extrémně nízké náklady na vytápění
  • vysoká tepelná pohoda v místnosti
  • příjemné teploty v zimě i v létě

Rádi Vám poradíme

Nenašli jste odpověď na Vaši otázku? Neváhejte nás kontaktovat a domluvte si nezávaznou konzultaci. Rádi probereme vaše představy a zodpovíme všechny vaše dotazy.

To je poměrně často kladená otázka. Mnoho lidí si myslí, že tomu tak skutečně je. Není. V naší republice se udává životnost klasických zděných staveb 100 let. V tomto měřítku jim dřevostavba může plně konkurovat. Dřevostavba je opravdu srovnatelná se stavbami z jiných materiálů. Závisí ovšem na kvalitě provedení té určité stavby. Obecně lze říci, že dnes stavba (i dřevostavba) dříve zestárne v oblasti morální, než funkční. Jen stěží si dokážeme představit, že bychom bydleli nebo pracovali ve stavbě například 70 let staré, aniž by prošla sebemenší rekonstrukcí.

Vlastníte projekt rodinného domu a máte vyřízené stavební povolení a začali jste uvažovat o dřevostavbě? Ano, je to možné. Pokud dodržíte vzhled domu a vnější rozměry, neměl by s tím být problém. Dle různých výkladů stavebních úřadů to může být před zahájením stavby, anebo může jít o změnu v průběhu výstavby a dokumentace se doloží až ke kolaudačnímu souhlasu. Zašlete nám projektovou dokumentaci a my následně vytvoříme zdarma cenovou nabídku.
Dřevěné domy se stejně jako zděné stavějí na základové betonové desce s izolací. Všude je nutná hydroizolace. Dále se používají parozábrany v obvodových stěnách, střešních a stropních konstrukcích tak, aby nedocházelo k jejich porušení třeba během instalací inženýrských sítí.
Mýtem o dřevostavbách je jejich údajná hořlavost. Ano, samozřejmě, dřevo hoří. Ačkoliv dřevo je zápalné a hořlavé, jeho chování při požáru je předvídatelné. Větší dřevěné průřezy mají vysokou požární odolnost. Vyšší než například požární odolnost ocele (ocelová konstrukce se deformuje již při 500 stupních Celsia), která při vyšších teplotách měkne. Je to dáno tím, že dřevo obsahuje alespoň minimální vlhkost, která se nejprve musí odpařit, aby došlo ke vznícení. Při požáru vniká teplota až 950 stupňů Celsia, při níž dřevo vlastně ohořívá a vniká zuhelnatělá vrstva, která funguje jako jakýsi ochranný štít. Proces hoření se tak zpomaluje. Jádro dřevěné stavby si tak stále uchovává svou vysokou nosnost.
Běžný cihlový dům postavený v 80.letech má měrnou potřebu tepla 110 kWh/m2 vytápěné plochy a nízkoenergetický dům, mezi které se řadí většina dřevostaveb má měrnou potřebu tepla 50 kWh/m2 vytápěné plochy.
Z technického hlediska lze užít veskrze všechny možné typy vytápění, na zvážení zůstává pouze jejich ekonomičnost a uživatelský komfort. To v praxi znamená, jestli raději zatopíte jedním zmáčknutím tlačítka, nebo vám nevadí průběžně nosit a přikládat dřevo či peletky do kamen. Doporučujeme elektrické podlahové vytápění přičemž je výhodný ještě další zdroj vytápění jako je krb nebo krbová kamna, což ovšem není podmínkou.
Dřevěný dům je stavěn podle velmi přísných statických parametrů a vlivům počasí odolá stejně jako kterákoliv zděná stavba.
Ano, dřevostavba se dá vysušit a vrátit do původního stavu.
Materiály používané při výstavbě dřevostavby mají vnitřní strukturu z přerušovaných vláken, jak dřevo, které má letokruhy, jež jsou mezi sebou přerušeny růstem, tak i kamenná vata, která se skládá z jednotlivých na sebe slisovaných vláken, takže nepodporují přenos zvuku, vlnovou délku zvuku rozkládají. Naopak např. polystyren je vyroben z kuliček, po kterých zvuk „klouže“, takže se zvuk lépe přenáší. Použitím výše zmíněných materiálů dochází k dobré jak zvukové, tak i tepelné izolaci.
zpět